Jdi na obsah Jdi na menu

Příběhy andělů přání

Dole v komentářích můžeme společně psát příběhy Vašich odeslaných přání... 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Michal Stašek - Andělé přání

23. 1. 2017 18:24

Mnoho let komunikuji s anděly. Lidé, kteří ke mě chodí mi pokládají podobné otázky. Otázky jako Jak se mohu přiblížit ke svému andělu? Jak mohu navázat kontakt k těmto bytostem? Pro mnoho lidí je navázat kontakt s energetickými či světelnými bytostmi obtížné. Věřím, že i proto vznikly svíčky andělů přání. Rád se s vámi podělím o svoji metodu práce s těmito svíčkami. Není pochyb že andělské svíce jsou jak harmonizační, tak terapeutické.

Dejme tomu, že jsem člověk, který neumí meditovat a neví jak navázat spojení se svým andělem strážným. Objednám si na stránce Lumio anděla, který mě přitáhne. Je naprosto jedno jakou barvu si zvolíte. Vaše duše si zvolí vždy tu správnou. Po pár dnech vám dojde balíček domů a vy se kocháte nádherou zakoupené svíčky.

Jak postupovat při navazování spojení s vašim andělem skrz svíčku.

1/ Uchopte sošku anděla oběma dlaněmi. Zavřete oči a vnímejte tělo. Jemně pohladte trup anděla a pozvolna přejděte ke křídlům Nechte své myšlenky volně běžet. Ničím se neomezujte.

2/ Představte si, že s anděla/ svíčky/ najednou začne proudit barva. Barva shodná s tou jaké je anděl. Pro ilustraci si řekněme že máme zeleného anděla. Se zavřenými očima vnímejte, jak andělem prostupuje zelené světlo a pomalu se propojuje s vámi.

3/ V duchu můžete svého anděla oslovit. " Milý anděly, je pro mne obtížné s tebou komunikovat a proto tak činím skrze tuhle svíčku" Anděla se stále dotýkejte a vnímejte energii která prostupuje svíčkou

4/ Až budete cítit, že je vhodná doba svěřte mu své přání. " Anděly děkuji za tvoji přítomnost a žádám tě pomoc s mojí zdravotní situací. Jež jsou tvá křídla pečetí,že jsi vyslyšel moji prosbu"

5/ Poté zapalte svíčku a vnímejte jak hoří. Přemýšlejte o tom jak se vám ulevuje a že se začínáte cítit lépe. Poté andělu poděkujte, že tu s vámi byl.

6/ Křídla si schovejte jako pečet slibu.

Tímto způsobem můžete andělské svíčky využít ve všech situacích vašeho života. Přeji krásný den a mnoho krásných chvil s andílky od Lumíků.

Petra K. - Svíčky s duší a splněné přání

1. 9. 2016 0:12

Je to příběh jedné ženy - Ireny, vlastně jen jedna z mnoha různě pozitivních událostí na cestě jejím životem… S Irenou jsem se setkala přibližně před osmi léty. Tehdy to byla ona, kdo se mi snažil pomoci. V té době ještě měla dostatek sil a vůle dávat naději druhým lidem, dodávat jim sílu a hlavně se snažit být nápomocná při řešení jejich zdravotních obtíží. Byl to člověk empatický, citově založený. Vše co v životě získala, si opravdu musela vybojovat, „zasloužit“. Poté přišly životní zkoušky, které Ireně vzaly její energii, životní optimismus a touhu pomáhat druhým.
Ztratila svého blízkého člověka, jednoho z rodičů a přišla o vysněné zaměstnání. Bojovala se svým zdravím, kdy byla nucena podstoupit opakované operativní zákroky a dodnes se potýká se zdravotními problémy, které omezují její každodenní existenci. Ze strany svého osudového partnera se dočkala ukončení vztahu, ve kterém po dlouhá léta nacházela porozumění, lásku a přátelství. Musela opustit bydlení, ve kterém se svým partnerem budovala domov a láskyplný prostor, útočiště. Nastala samota, smutná a bolavá. Až příliš mnoho pro jednoho člověka. Irena se nacházela v situaci, kdy neměla sílu ani chuť bojovat. Nevěděla, kterým směrem svůj život směřovat, co je teď pro ni opravdu důležité. Nenašla jednu jedinou pozitivní věc, pro kterou by stálo žít. Ztratila smysl všeho, byla jí lhostejná její vlastní existence. Člověk, který kdysi naslouchal druhým, stál při nich ve složitých situacích, se najednou ocitl v roli toho, kdo sám potřebuje pomoci. Navázala spolupráci s patřičnými lékaři, přesto touha po ukončení svého života trvala dále. S Irenou jsem byla a jsem v písemném a telefonickém kontaktu. Ten tolik potřebný osobní kontakt je zcela omezený a to díky vzdálenosti, která nás dělí. Cítila jsem potřebu „něco“ pro ni udělat, dát ji „nějakým“ způsobem najevo, že mi na ní záleží, že ji mám ráda.
Žádnou náhodou, ani štěstím, znám dva ANDĚLY, díky kterým se podařilo dát Ireně malou naději, že nastanou lepší zítřky. Jednoho dne jsem vyslala do světa Anděla Andělů a věřila, že splní své poselství…
Dále budu citovat slova Ireny, které dokreslí vše sdělené…

„Když pomyslím, jak jsem nechtěla být…a ještě nevím, jak to zvládnu…Přece tu krásu neopustím…a mě se chce ji opustit. Rozpor. Tápu. Nevím. Ale teď chci z toho ven.“

„Anděl ke mně přiletěl, je krásný…Jen mě hrozně rozplakal, jsem z toho nešťastná. Nevím, co si mám přát. Já žádné přání nemám.“

„Zapalila a vyslala, hoří na pokračování i právě teď. A nejspíš se už jedno z přání vyplnilo!“

„Abych měla kam jít – mít bezpečné bydlení – svůj domov. Abych našla bytost, která mě bude milovat, rozumět mi a už mě neopustí, přes všechny trable a neřesti – a nebo abych dostala sílu být sama…A od srpna mi bytové družstvo přidělilo byt“

„Stres z balení a neutulno všude, i na duši. V bývalém domově mi je moc zle…Ale těším se na svůj nový domov a doufám, že k němu přijde časem i opravdu Láska.“

„Většinou mám vypnuty myšlenky na rozchod, ale ještě není dobře. Bez léků by to nešlo.“

„Začala jsem jíst a díky vytížení už nemám tak hrozné stavy (pozn. Irena odjela na dva měcíce zcela mimo civilizaci do hor, kde za poskytnuté ubytování pomáhala v kuchyni jednoho horského hotelu). Pejsky jsou tu šťastné (pozn. citová fixace na dva pejsky, útulkové – také životem zkoušené), dnes ráno – byla jsem ještě v pyžamu a snídala kafe a cigáro – mě ukecaly na malou procházku. Vrátily jsme se pořádně hladové za tři hodiny. Spokojeně jsme se motaly po neznačených cestách a já nasbírala kytici všemožncýh druhů travin. Zdobí mi chaloupku. Brzo vstávám, pozdě usíná, spím hluboce. Z práce mě bolí celý člověk, ale hlava se čistí. Bez léků to zatím nejde – když vynechám – výkyv.“

„Jsem z hor zpět, přestěhovaná, zvířena si zvyká, pomalu. Já též. Byt super, uvidím, jak se popasuji pejsky, kocouři jsou už víceméně zabydlení…“