Dvě miminka =)
V bříšku těhotné ženy byla dvě miminka, jedno se ptá druhého:
„Věříš v život po porodu? Určitě něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude po tom.“
„ Hloupost,“ říká druhé, „žádný život po porodu není, jak by mohl vůbec vypadat.“
„ To přesně nevím, ale určitě tam bude víc světla než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.“
„ To je přece nesmysl běhat po svých se nedá a jíst pusou to je úplně směšné. Živí nás přece pupeční šňůra. Něco ti řeknu, život po porodu je vyloučený, pupeční šňůra je teď už moc krátká.“
„ Ba ne, určitě něco bude, jen asi bude všecko trochu jinak, než jsme zvyklí tady.“
„ Ale nikdo se přece odtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život není nic víc než vleklá stísněnost v temnu.“
„ No, já přesně nevím, jak to bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.“
„ Máma? Ty věříš v mámu? A kde podle tebe má máma být?“
„ No, přece všude kolem nás, v ní žijeme, bez ní bychom nebyli. „
„Tomu nevěřím, žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná máma není. „
„No ale někdy, když jsme zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá nebo hladí náš svět. Víš, já si opravdu myslím, že ten opravdový svět nás čeká až potom.“
